IV.ÚS 410/03 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl o návrhu A. Č. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 4 T 9/2001, ze dne 22. 1. 2001, Ústavní soud obdržel dne 30. 7. 2003 podání stěžovatele, směřující proti shora označenému rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, které nemá náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb. pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, z jehož obsahu a připojené přílohy je však patrno, že stěžovatel se domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí, jímž byl uznán vinným trestným činem vraždy a za tento čin odsouzen nikoliv stěžovatel, ale jeho syn.
Legislator headnote
AI generatedIV.ÚS 410/03 · Ústavní soud České republiky: Podle § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je oprávněna ústavní stížnost podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Full text
IV. ÚS 410/03
Ústavní soud rozhodl o návrhu A. Č. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 4 T 9/2001, ze dne 22. 1. 2001,
t a k t o :
Návrh se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Ústavní soud obdržel dne 30. 7. 2003 podání stěžovatele, směřující proti shora označenému rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, které nemá náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb. pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, z jehož obsahu a připojené přílohy je však patrno, že stěžovatel se domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí, jímž byl uznán vinným trestným činem vraždy a za tento čin odsouzen nikoliv stěžovatel, ale jeho syn.
Podle § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je oprávněna ústavní stížnost podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Z citace uvedeného ustanovení plyne, že stěžovatele nelze považovat za osobu oprávněnou k podání ústavní stížnosti proti uvedenému rozsudku, a proto byl jeho návrh podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut, aniž byl stěžovatel dále vyzýván k odstranění formálních vad jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 30. září 2003
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj