IV.ÚS 168/03 · Ústavní soud České republiky

IV. ÚS 168/03

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti Zemědělského podniku R., s.p., zastoupeného JUDr. R. V., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2002, čj. 57 Co 611/2002-141 a rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 18. 12. 2001, čj. 14 C 18/97-110

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 21. 3. 2003 se Zemědělský podnik R., s.p. (dále jen "stěžovatel") domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2002, čj. 57 Co 611/2002-141 a rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 18. 12. 2001, čj. 14 C 18/97-110, jimiž byl mj. pravomocně zavázán k náhradě škody ve výši 1,266.566,- Kč s příslušenstvím.

Stěžovatel tvrdí, že napadenými rozsudky byla porušena jeho ústavně zaručená základní práv a svobody, zejména právo na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V odůvodnění ústavní stížnosti uvedl, že proti napadenému rozsudku odvolacího soudu podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, který dosud o dovolání nerozhodl.

Na základě zjištěných skutečností Ústavní soud konstatuje, že souběžně s ústavní stížností bylo podáno dovolání. K této problematice plénum Ústavního soudu, s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. listopadu 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99, přijalo závěr, který byl publikován jako sdělení Ústavního soudu č. 32/2003 Sb., dle něhož v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti, je třeba na tuto hledět jako na nepřípustnou, a to až do rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Běh zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti, ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o opravném prostředku, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedený postup Ústavního soudu se však nevztahuje na obnovu řízení.

Na základě výše uvedených závěrů proto soudce zpravodaj dospěl k názoru, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a tudíž se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto ji podle § 43 odst. 1 písm. e) cit. zákona odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. března 2003

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj