III.ÚS 495/03 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 495/03

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. B., zastoupeného JUDr. J. Z., advokátkou proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 3. 2003, čj. 25 Cdo 78/2003-81, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 8. 2002, čj. 8 Co 566/2002-52, a rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 22. 4. 2002, čj. 17 C 15/2002-22, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 20. října 2003, jež byla k poštovní přepravě podána, jak bylo zjištěno z podacího razítka pošty, dne 11. 11. 2003, napadl stěžovatel usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 3. 2003, čj. 25 Cdo 78/2003-81, jakož i jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 8. 2002, čj. 8 Co 566/2002-52, a rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 22. 4. 2002, čj. 17 C 15/2002-22, přičemž tvrdil, že obecné soudy porušily jeho právo na spravedlivý proces dle čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod a dále i čl. 95 odst. 1 Ústavy.

Ústavní soud se nejdříve zabýval tím, zda jsou dány předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ve smyslu § 42 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon". Poté co stěžovatel k výzvě Ústavního soudu odstranil vady daného návrhu (spočívající v absenci právního zastoupení ve smyslu § 30 odst. 1 zákona), si Ústavní soud vyžádal vyjádření výše uvedených orgánů veřejné moci a soudní spis Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí sp. zn. 17 C 15/2002. Z něho (bohužel) až v této fázi zjistil, že usnesení Nevyššího soudu ČR ze dne 12. 3. 2003, čj. 25 Cdo 78/2003-81, bylo doručeno stěžovateli, resp. jeho právní zástupkyni JUDr. J. H. dne 17. 4. 2003.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů; tato lhůta začíná běžet dnem, kdy bylo rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, doručeno (k tomu viz i sdělení Ústavního soudu č. 32/2003 Sb.). Podle citovaného ustanovení (ve spojení s § 57 odst. 2 o. s. ř.) uplynula v posuzovaném případě lhůta k podání ústavní stížnosti dnem 16. 6. 2003, přičemž tato byla podána k poštovní přepravě až dne 11. 11. 2003. Z uvedeného je zřejmé, že předmětný návrh byl podán opožděně.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 2. března 2004