III.ÚS 208/03 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 208/03

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. N., zastoupeného opatrovníkem Mgr. J. N., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. února 2003, čj. 30 Cdo 36/2003-466, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. března 2002, čj. 18 Co 551/2001-408, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel podal Ústavnímu soudu návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl doručen Ústavnímu soudu dne 18. 4. 2003. Tímto návrhem brojil proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. března 2002, čj. 18 Co 551/2001-408, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. února 2003, čj. 30 Cdo 36/2003-466. K uvedenému návrhu pak stěžovatel dopisem, doručeným dne 1. 7. 2003, připojil, že přípisem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 23. 6. 2003 byl již vyzván k zaplacení částky

3.000,- Kč, představující náklady řízení, jejichž náhrada byla stěžovateli uložena rozsudkem uvedeného soudu ze dne 15. 5. 2002, čj. P 15/74-377, ve spojení s výše uvedeným rozsudkem krajského soudu, a navrhuje, aby Ústavní soud daný požadavek "zamítl".

Vzhledem k tomu, že uvedený návrh nesplňoval podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), Ústavní soud stěžovatele vyzval k odstranění jeho formálních vad. Formální vady spočívaly tom, že navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona). K odstranění formálních vad byla navrhovateli stanovena lhůta v trvání 30 dnů a současně mu bylo výslovně sděleno, že pokud vady návrhu neodstraní, tento bude bez dalšího odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona. Dle doručenky tuto výzvu převzal navrhovatel dne 15. 8. 2003 a jeho opatrovník dne 18. 8. 2003.

Stěžovatel však nejen v takto stanovené lhůtě (jež uplynula nejpozději dnem

17. 9. 2003), ale ani měsíc poté formální vady svého návrhu neodstranil, a tak Ústavní soud návrh stěžovatele z důvodu neodstranění jeho vad odmítl [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona], jak je z výroku tohoto usnesení patrno.

Pokud by snad stěžovatel brojil nejen proti uložení povinnosti náhrady nákladů řízení v předmětném řízení, ale i samotnému "vymáhání" příslušné částky prostřednictvím výzvy okresního soudu, pak je k tomu třeba poznamenat, že tato výzva je vydávána v rámci činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí (§ 259 o. s. ř.) a nepředstavuje žádné rozhodnutí

o právech a povinnostech stěžovatele; bude-li eventuálně nařízen výkon rozhodnutí, má stěžovatel k dispozici zákonné prostředky k ochraně svých práv a teprve až po jejich vyčerpání může podat ústavní stížnost (§ 75 zákona). Pro tento případ (by) nezbylo, než návrh stěžovatele podle § 41 písm. a) zákona odložit.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 23. října 2003