III.ÚS 181/03 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 181/03

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. E.,

zastoupeného Mgr. D. B., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2002, sp. zn. 22 Co 529/2002, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. srpna 2002, sp. zn. 17 C 107/2000, mimo ústní jednání dne 18. června 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Jiřím Muchou, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Formálně vadnou ústavní stížností napadl stěžovatel usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2002 (22 Co 529/2002-73) a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. srpna 2002 (17 C 107/2000) a tvrdil, že těmito rozhodnutími byla porušena jeho základní práva zakotvená v Listině základních práv a svobod, zejména právo na spravedlivý proces, a proto navrhl, aby Ústavní soud rozhodnutí obecných soudů, jak shora jsou označena, zrušil.

Formální vada, která spočívala v tom, že plná moc stěžovatele obsahovala substituční doložku (§ 31 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona), byla stěžovateli vytknuta výzvou (č. l. 10 spisu Ústavního soudu), kterou stěžovatel převzal dle doručenky 19. května 2003, a současně mu byla k jejímu odstranění stanovena 15denní lhůta.

V takto stanovené lhůtě stěžovatel plnou moc právního zástupce sice předložil, vytknutou vadu však neodstranil - předložená plná moc opět obsahovala substituční doložku (lhůta k odstranění formální vady marně uplynula dne 3. června 2003), a proto Ústavní soud vadně podanou ústavní stížnost odmítl [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona], jak je z výroku tohoto usnesení patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona)

V Brně dne 18. června 2003