I.ÚS 452/03 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne o návrhu stěžovatele - S. p. o. p. a. s. v ČR, (označeném jako "ústavní stížnost") v němž žádá o úpravy zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, t a k t o :

Návrh se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Dne 22. 8. 2003 došel Ústavnímu soudu návrh stěžovatele - S. p. o. p. a. s. v ČR [dále jen "Sdružení"] (označený jako "ústavní stížnost"), v němž "žádá Ústavní soud ČR o úpravy zákona č. 83 o Sdružování občanů". Stěžovatel tento návrh odůvodňuje tím, že trestní řád umožňuje sdružením občanů součinnost se státními orgány, avšak "orgány činné v trestním řízení tento zákon neakceptují", činnost nevládních organizací znemožňují a Policie ČR "místo spolupráce vyhrožuje Sdružením občanů. A to fyzickou likvidací, vznáší na ně obvinění a nutí je aby opustili ČR". Ústava prý v zákoně č. 83 opomněla na zákon, jenž by měl chránit bezpečnost právnických osob (zástupců Sdružení občanů), Romských nevládních organizací.

Ústavní soud dospěl k následujícímu závěru.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), v ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) podmiňuje podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení fyzickou nebo právnickou osobou podáním ústavní stížnosti toliko za podmínek uvedených v ustanovení § 74 tohoto předpisu. Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení proto může být podán jen spolu s ústavní stížností, pokud uplatněním zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti a jestliže podle tvrzení stěžovatele je zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení v rozporu s ústavním zákonem.

Stěžovatel však návrh na zrušení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanu, ve znění pozdějších předpisů, nebo jeho jednotlivých ustanovení, za podmínek výše uvedených, tj. spolu s ústavní stížností, nepodal. Z tohoto hlediska lze tedy dovozovat, že uvedený návrh byl podán osobou zjevně neoprávněnou.

Ústavní soud dodává, že v souladu s ustanovením čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ČR rozhoduje (pouze) o zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem. Z tohoto hlediska je tedy podaný návrh na úpravu zákona (tedy na jeho změnu) návrhem, který v kompetenci Ústavního soudu není.

Proto Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl návrh, který byl podán osobou zjevně neoprávněnou a k jehož projednání není Ústavní soud příslušný [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, § 43 odst. 1 písm. d) cit. zákona].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. října 2003

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj