I.ÚS 42/03 · Ústavní soud České republiky

I. ÚS 42/03

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti MUDr. J. K., právně zastoupené JUDr. J. B., advokátkou, proti usnesení Policie České republiky, Služby kriminální policie a vyšetřování, Havířov-Město, ČTS: ORKA-515/00K-03-2002, ze dne 27. 11. 2002, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Policie České republiky bylo proti stěžovatelce jako obviněné zahájeno trestní stíhání pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle ust. § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že tímto usnesením byla porušena její základní práva, zakotvená v čl. 8 odst. 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Uvádí, že jednání, jak je popsané ve skutku usnesení, postrádá jakoukoliv věcnou, časovou či osobní souvislost s trestným činem, pro který bylo trestní stíhání zahájeno. Jednání, které je stěžovatelce kladeno za vinu, svým popisem nenaplňuje znaky trestného činu a nemůže být proto proti stěžovatelce vedeno trestní stíhání.

Před samotným projednáním ústavní stížnosti se musel Ústavní soud především zabývat otázkou její přípustnosti. Dle ust. § 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. V daném případě se jedná o zahájení trestního stíhání proti stěžovatelce dle § 160 odst. 1 tr. řádu, proti němuž je přípustná stížnost (§ 160 odst. 7 tr. řádu). O možnosti podat proti uvedenému usnesení stížnost byla stěžovatelka přímo v usnesení také řádně poučena. Z ústavní stížnosti není zřejmé, zda stěžovatelka využila možnosti podat proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost, ale vzhledem k tomu, že ústavní stížnost směřuje proti prvostupňovému rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, je zcela evidentní, že se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou.

Na základě výše uvedeného tedy Ústavní soud ústavní stížnost pro její nepřípustnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 25. února 2003

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu