IV.ÚS 644/02 · Ústavní soud České republiky

IV. ÚS 644/02

Ústavní soud rozhodl dne 18. listopadu 2002 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti I. A., zastoupeného JUDr. T. Ch., advokátem, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2002, čj. 5 Tdo 415/2002-1177,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Nejvyššího soudu ČR stěžovatel tvrdí, že tímto usnesením byl porušen čl. 90 Ústavy ČR, čl. 95 odst. 1 věta před středníkem Ústavy ČR a zároveň základní právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, přičemž obsáhle dovozuje, z jakých důvodů jeho dovolání bylo třeba projednati a posuzovati již podle novely trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb. Z těchto, jakož i dalších, důvodů domáhá se proto zrušení napadeného usnesení.

Z obsahu spisu Okresního soudu v Teplicích, sp. zn. 2 T 314/2000, Ústavní soud zjistil, že již citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR bylo podle § 265i odst. 1 písm. a) trestního řádu odmítnuto dovolání stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 12. 2001, čj. 4 To 613/2001-1067, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 2 T 314/2000. V důvodech svého rozhodnutí uvedl Nejvyšší soud ČR, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a trestního řádu, v platném znění, neboť rozhodnutí, které bylo napadeno dovoláním, nabylo právní moci dne 18. 12. 2001, dovoláním však lze napadnout pouze pravomocná rozhodnutí soudů uvedená v ustanovení § 265a odst. 1, 2 trestního řádu, jen jestliže toto rozhodnutí, jímž soud rozhodl ve druhém stupni, bylo učiněno za účinnosti novely trestního řádu.

O ústavnosti rozhodnutí napadeného usnesení lze stěží mít jakékoli pochybnosti v situaci, kdy dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek bylo zařazeno do trestního řádu teprve jeho novelou účinnou od 1. 1. 2002 a kdy napadený rozsudek krajského soudu nabyl právní moci již 18. 12. 2001. Za tohoto stavu věci se okamžik doručení tohoto rozsudku vzhledem k dikci ustanovení § 265 odst. 1 trestního řádu, v platném znění, jeví jako zcela irelevantní.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb.,jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 18. listopadu 2002

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu