IV.ÚS 569/02 · Ústavní soud České republiky

IV. ÚS 569/02

Ústavní soud rozhodl dne 8. ledna 2003 ve věci ústavní stížnosti 1) S.N., 2) D.V., obou zastoupených JUDr. P. Š., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 1. 2001, čj. 22 Co 182/2000-104, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 6. 2002, čj. 21 Cdo 1235/2001-136,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 St., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. O takový případ nepřípustnost ústavní stížnosti jde i v projednávané věci, neboť, jak Ústavní soud zjistil ze spisu 10 C 159/95 Okresního soudu v Pardubicích, již konstatovaným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové byl zcela změněn rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 25. 11. 1999, čj. 10 C 159/95-91, což znamená, že proti tomuto rozsudku bylo ze zákona přípustno dovolání, a to vzhledem k aplikaci o. s. ř., ve znění před novelou, podle ustanovení § 240 odst. 1 v jednoměsíční lhůtě. Jak patrno ze spisu, podali však stěžovatelé dovolání opožděně, a proto jejich dovolání Nejvyšší soud ČR napadeným usnesením podle ustanovení § 243b odst. 4 věty první, § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odmítl, aniž by se mohl zabývat věcnými důvody.

Stěžovatelé nevyčerpali tedy včas všechny procesní prostředky, a proto jejich ústavní stížnost byla podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnuta.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2003

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj