IV.ÚS 548/02 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl dne 13. května 2003 ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti C., s.r.o., zastoupené JUDr. M. D., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2002, čj. 20 Co 334/2002-72, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 4. 2002, čj. 33 Nc 6665/2002-5,
Legislator headnote
AI generatedIV.ÚS 548/02 · Ústavní soud České republiky: V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 13. 8. 2002 směřující proti shora označenému usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, stěžovatelka tvrdí, že těmito rozhodnutími byla porušena její práva zaručená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve smyslu jejího článku 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1, čl. 90 a čl. 95 Ústavy ČR, a proto žádá, aby Ústavní soud nálezem napadená rozhodnutí zrušil.
Full text
IV. ÚS 548/02
Ústavní soud rozhodl dne 13. května 2003 ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti C., s.r.o., zastoupené JUDr. M. D., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2002, čj. 20 Co 334/2002-72, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 4. 2002, čj. 33 Nc 6665/2002-5,
takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 13. 8. 2002 směřující proti shora označenému usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, stěžovatelka tvrdí, že těmito rozhodnutími byla porušena její práva zaručená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve smyslu jejího článku 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1, čl. 90 a čl. 95 Ústavy ČR, a proto žádá, aby Ústavní soud nálezem napadená rozhodnutí zrušil.
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. 11. 2002, Spr. 1302/2002, Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka napadla shora označené usnesení Městského soudu v Praze dovoláním
Ve smyslu Sdělení Ústavního soudu č. 32/2003 Sb., publikovaného ve Sbírce zákonů dne 3. 2. 2003, je ústavní stížnost v případě jejího souběhu s mimořádným opravným prostředkem s výjimkou obnovy řízení, považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti tak počne běžet dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou obnovy řízení bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku a bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí.
S ohledem na souběh podání dovolání jako mimořádného opravného prostředku a ústavní stížnosti a vzhledem k výkladu přípustnosti ústavní stížnosti ve smyslu Sdělení č. 32/2003 Sb., Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., z důvodu její nepřípustnosti.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 13. května 2003
JUDr. Vladimír Čermák
soudce zpravodaj