IV.ÚS 377/02 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl dne 17. července 2002 ve věci ústavní stížnosti ing. J. K., zastoupeného JUDr. J. C., advokátem, proti rozhodnutím obecných soudů ve věci sp. zn. 7 C 1983/91 Okresního soudu v České Lípě, Z obsahu spisu 7 C 1983/91 Okresního soudu v České Lípě Ústavní soud zjistil, že rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 10. 9. 1999, čj. 7 C 1983/91-105, byl stěžovateli doručen dne 1. 10. 1999, rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 25. 1. 2000, čj. 29 Co 11/2000-122, dne 16. 2. 2000, zatímco usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2001, čj. 21 Cdo 1520/2000-135, dne 9. 4. 2002. Posléze citované usnesení mělo však být vzhledem k ustanovení § 49 odst. 1 o. s. ř. doručeno zástupkyni stěžovatele JUDr. D. K., což se nestalo a což znamená, že doručení uvedeného usnesení, jímž dovolání bylo shledáno částečně důvodným, pouze stěžovateli je neúčinné. Z uvedeného dále plyne, že stěžovateli ještě ani nezapočala běžet lhůta k podání ústavní stížnosti.
Legislator headnote
AI generatedIV.ÚS 377/02 · Ústavní soud České republiky: Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítl.
Full text
IV. ÚS 377/02
Ústavní soud rozhodl dne 17. července 2002 ve věci ústavní stížnosti ing. J. K., zastoupeného JUDr. J. C., advokátem, proti rozhodnutím obecných soudů ve věci sp. zn. 7 C 1983/91 Okresního soudu v České Lípě,
takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Z obsahu spisu 7 C 1983/91 Okresního soudu v České Lípě Ústavní soud zjistil, že rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 10. 9. 1999, čj. 7 C 1983/91-105, byl stěžovateli doručen dne 1. 10. 1999, rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 25. 1. 2000, čj. 29 Co 11/2000-122, dne 16. 2. 2000, zatímco usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2001, čj. 21 Cdo 1520/2000-135, dne 9. 4. 2002. Posléze citované usnesení mělo však být vzhledem k ustanovení § 49 odst. 1 o. s. ř. doručeno zástupkyni stěžovatele JUDr. D. K., což se nestalo a což znamená, že doručení uvedeného usnesení, jímž dovolání bylo shledáno částečně důvodným, pouze stěžovateli je neúčinné. Z uvedeného dále plyne, že stěžovateli ještě ani nezapočala běžet lhůta k podání ústavní stížnosti.
Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítl.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 17. července 2002
JUDr. Vladimír Čermák
soudce zpravodaj