Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 371/02 ECLI:CZ:US:2003:4.US.371.02 AI generated

IV.ÚS 371/02 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 371/02
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhod dne 21. srpna 2003 ve věci ústavní stížnosti A. T., zastoupeného JUDr. M. H., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Plzni sp. zn. 14 C 294/99 ze dne 15. 8. 2001 a proti rozsudku Krajského soudu v Plzni sp. zn. 15 Co 3/2002 ze dne 27. 2. 2002 Stěžovatel řádně zastoupený advokátem se ústavní stížností ze dne 6. 6. 2002 podanou faxem dne 8. 6. 2002 a k přepravě podanou dne 9. 6. 2002 domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí obecných soudů. Namítá porušení práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 90 Ústavy i práv zaručených čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V zevrubně odůvodněné ústavní stížnosti odkazuje i na nález Ústavního soudu

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 371/02 · Ústavní soud České republiky: Za této situace je zřejmé, že ústavní stížností napadená rozhodnutí obecných soudů prvého a druhého stupně již právně neexistují, a proto nemohou být předmětem ústavního přezkumu Ústavním soudem. Ústavní stížnost proti takto neexistujícím rozhodnutím posoudil tedy Ústavní soud jako nepřípustnou a soudce zpravodaj ji ve smyslu § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, odmítl.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

IV. ÚS 371/02

Ústavní soud rozhod dne 21. srpna 2003 ve věci ústavní stížnosti A. T., zastoupeného JUDr. M. H., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Plzni sp. zn. 14 C 294/99 ze dne 15. 8. 2001 a proti rozsudku Krajského soudu v Plzni sp. zn. 15 Co 3/2002 ze dne 27. 2. 2002

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel řádně zastoupený advokátem se ústavní stížností ze dne 6. 6. 2002 podanou faxem dne 8. 6. 2002 a k přepravě podanou dne 9. 6. 2002 domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí obecných soudů. Namítá porušení práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 90 Ústavy i práv zaručených čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V zevrubně odůvodněné ústavní stížnosti odkazuje i na nález Ústavního soudu

sp. zn. IV. ÚS 204/99

ze dne 3. 8. 1999.

Ústavní soud zjistil, že vedle ústavní stížnosti napadl stěžovatel vpředu uvedené rozsudky obecných soudů i dovoláním, o kterémžto mimořádném opravném prostředku rozhodl Nejvyšší soud České republiky rozsudkem sp. zn. 28 Cdo 1392/200 2 ze dne 17. 6. 2003 tak, že tyto rozsudky byly zrušeny a věc vrácena Okresnímu soudu Plzeň - město k dalšímu řízení.

Za této situace je zřejmé, že ústavní stížností napadená rozhodnutí obecných soudů prvého a druhého stupně již právně neexistují, a proto nemohou být předmětem ústavního přezkumu Ústavním soudem. Ústavní stížnost proti takto neexistujícím rozhodnutím posoudil tedy Ústavní soud jako nepřípustnou a soudce zpravodaj ji ve smyslu § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, odmítl.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 21. srpna 2003

JUDr. Miloslav Výborný

soudce zpravodaj