Legislator Case Law & Legislation
DE FR IT EN
Analyze in Legislator
IV.ÚS 353/02 ECLI:CZ:US:2002:4.US.353.02 AI generated

IV.ÚS 353/02 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 353/02
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Open official source Machine-readable Markdown (.md)

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl dne 12. června 2002 ve věci ústavní stížnosti J. R., zastoupeného JUDr. T. H., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 3. 2002, sp. zn. 19 Co 145/2000, Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. O takový případ absence rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, jde i v projednávané věci, kdy ústavní stížnost směřuje proti napadenému rozsudku, jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 12. 1999, čj. 7 C 308/97-74, vyhovující žalobě stěžovatele na vyklizení nebytového prostoru, ve výroku tohoto rozsudku blíže označeného, tak, že návrh byl zamítnut. Jde tedy o naprosto evidentní případ změny rozsudku soudu prvého stupně ve věci samé, a tudíž i přípustnosti dovolání podle § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., v dříve platném znění, resp. ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve znění novely.

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 353/02 · Ústavní soud České republiky: Za tohoto stavu věci Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

IV. ÚS 353/02

Ústavní soud rozhodl dne 12. června 2002 ve věci ústavní stížnosti J. R., zastoupeného JUDr. T. H., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 3. 2002, sp. zn. 19 Co 145/2000,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. O takový případ absence rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, jde i v projednávané věci, kdy ústavní stížnost směřuje proti napadenému rozsudku, jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 12. 1999, čj. 7 C 308/97-74, vyhovující žalobě stěžovatele na vyklizení nebytového prostoru, ve výroku tohoto rozsudku blíže označeného, tak, že návrh byl zamítnut. Jde tedy o naprosto evidentní případ změny rozsudku soudu prvého stupně ve věci samé, a tudíž i přípustnosti dovolání podle § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., v dříve platném znění, resp. ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve znění novely.

Za tohoto stavu věci Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 12. června 2002

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj