III.ÚS 530/02 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 530/02

Ústavní soud rozhodl dne 16. ledna 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatelů 1) P. V., a 2) D. V., zastoupených Mgr. J. V., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. dubna 2002, sp. zn. 6 To 45/2002, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelé se cestou ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. dubna 2002, sp. zn. 6 To 45/2002, domáhali zrušení označeného rozhodnutí, spolu s rozsudkem soudu I. stupně ze dne 8. ledna 2002, č. j. 2 T 221/2001. Uvedli, že se jimi cítí dotčení v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 a v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, když podle jejich přesvědčení soudy v trestním řízení proti nim přihlížely pouze k důkazům podporujícím obžalobu, nezjistily náležitě skutkový stav a výroky o vině se dostaly do hrubého nepoměru k výsledkům dokazování.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 2 T 221/2001 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. dubna 2002, sp. zn. 6 To 45/2002, zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal zákonnost a opodstatněnost všech výroků napadeného rozsudku soudu I. stupně a důvodně shledal, že skutková zjištění soudu I. stupně jsou úplná, mají oporu v provedených důkazech a jejich hodnocení. S ohledem na uvedené a na zjištění, že soudy v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení provedených důkazů postupovaly v souladu s § 2 odst. 5 a 6 tr. řádu, byl návrh shledán zjevně neopodstatněným. Proto bylo o něm rozhodnuto tak, jak

ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/(1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. ledna 2003