III.ÚS 502/02 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 502/02

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. L. F., zastoupeného JUDr. M. M., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. února 2002, sp. zn. 21 Co 110/2002, a rozhodnutí Okresního úřadu Karlovy Vary ze dne 1. srpna 2001, sp. zn. RR/177/2001/F, mimo ústní jednání dne 14. října 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel podáním ze dne 19. července 2002 brojil proti zamítavému rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. února 2002 (21 Co 110/2002-182) a domáhal se jím zrušení rozhodnutí Okresního úřadu Karlovy Vary ze dne 1. srpna 2001 (RR/177/2001/F), který zamítl opožděné odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Magistrátu Karlovy Vary, stavebního úřadu, ze dne 30. března 2001 (SÚ/9688/00/Dr-328.1), o umístění stavby "Průtah silnice I/6 Karlovy Vary - západ".

Stěžovatel uváděl, že se cítí dotčen na právech zaručených čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a namítl, že orgány státní správy a obecný soud nepostupovaly v souladu se zákonem, když posoudily jeho odvolání, podané poslední den lhůty k poštovní přepravě a adresované přímo odvolacímu orgánu, jako opožděné. Stěžovatel v ústavní stížnosti polemizoval s právními závěry obecného soudu, který jeho věc posuzoval v režimu správního soudnictví, a tvrdil, že byl porušen princip dvojinstančnosti správního řízení. Dále stěžovatel provedl srovnání právní úpravy podání odvolání dle správního řádu, který byl v jeho případě použit (§ 27 odst. 3 zák. č. 71/1967 Sb., správního řádu), a který je v diametrálním rozporu s ustanoveními občanského soudního řádu a trestního řádu i je v rozporu s obecnou právní logikou. Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud rozhodnutí obecného soudu i odvolacího orgánu státní správy, jak vpředu jsou označena, svým nálezem zrušil.

Protože šlo o podání nesplňující formální podmínky předepsané zákonem (§ 72

odst. 4, § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona), byly stěžovateli tyto formální vady vytknuty a současně mu byla stanovena lhůta k jejich odstranění.

Výzva Ústavního soudu, jak je o ní zmínka, byla stěžovateli doručena dne

5. září 2002, a protože do dnešního dne vytknuté vady neodstranil [pouze dne 23. září 2002 zaslal rozhodnutí Okresního úřadu Karlovy Vary ze dne 1. srpna 2001 - RR/177/2001/F a vadnou plnou moc udělenou stěžovatelem pro řízení u Ústavního soudu (substituční doložka v rozporu s § 31 odst. 1, opravena podáním ze dne 3. října 2002), napadené rozhodnutí sp. zn. 21 Co 110/2002 dosud nepředložil], nezbylo než ve věci rozhodnout odmítavým výrokem

[§ 43 odst. 1 písm. a) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 14. října 2002