Legislator Case Law & Legislation
DE FR IT EN
Analyze in Legislator
III.ÚS 297/02 ECLI:CZ:US:2002:3.US.297.02 AI generated

III.ÚS 297/02 · Ústavní soud České republiky

Case Number III.ÚS 297/02
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Open official source Machine-readable Markdown (.md)

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud ČR rozhodl soudcem zpravodajem, JUDr. Eliškou Wagnerovou dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele H., spol. s r. o., zastoupeného advokátem JUDr. L. S., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 1996, sp. zn. 28 Ca 356/95, Stěžovatel se ústavní stížností, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 15. 5. 2002, domáhá zrušení výše uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze.

Legislator headnote

AI generated

III.ÚS 297/02 · Ústavní soud České republiky: Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

III. ÚS 297/02

Ústavní soud ČR rozhodl soudcem zpravodajem, JUDr. Eliškou Wagnerovou dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele H., spol. s r. o., zastoupeného advokátem JUDr. L. S., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 1996, sp. zn. 28 Ca 356/95,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 15. 5. 2002, domáhá zrušení výše uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze.

Ústavní soud z přiložené kopie rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 1996, sp. zn. 28 Ca 356/96, zjistil, že napadený rozsudek byl právnímu zástupci stěžovatele doručen dne 28. 8. 1996.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Výše uvedený napadený rozsudek Městského soudu v Praze byl doručen právnímu zástupci stěžovatele 28. 8. 1996. Tím, že ohledně stejného správního řízení, kdy došlo k dodatečné výměře daní z přidané hodnoty a z příjmu právnických osob, byla vydána dvě rozhodnutí, neexistuje zde časová ani jiná návaznost jednoho rozhodnutí na druhé. Proto i při podání ústavní stížnosti je tento fakt nutné brát v úvahu, tzn. pokud je ústavní stížnost podána proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 1996, sp. zn. 28 Ca 356/95, je třeba ji považovat za podanou po lhůtě, kterou zákon o Ústavním soudu připouští.

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu].

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. 5. 2002

JUDr. Eliška Wagnerová

místopředsedkyně ÚS ČR