III.ÚS 203/02 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 203/02

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelky M. Ř., o návrhu ze dne 2. dubna 2002,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka podáním, označeným jako ústavní stížnost a návrh na povolení obnovy řízení, se této domáhala s poukazem na chybný výklad § 9 odst. 1 zák. č. 338/92 Sb., na základě něhož bylo postupováno ve věci daňové. Současně navrhla, aby Ústavní soud vyslovil, že § 9 odst. 1 citovaného zákona odporuje ústavnímu pořádku ČR.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poněvadž z obsahu podání je zřejmé, že se navrhovatelka domáhá obnovy blíže neoznačeného řízení, přičemž k projednání takového návrhu Ústavní soud příslušný není, bylo rozhodnuto, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Pro odmítnutí návrhu z uvedených důvodů není stěžovatelka ani osobou oprávněnou k podání návrhu dle § 64 odst. 1 písm. d) citovaného zákona - tj. k návrhu na zrušení označené části právního předpisu, o němž uvedla, že jej pokládá za předpis, odporující ústavnímu pořádku ČR [§ 43 odst. 1 písm. c) cit. zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. dubna 2002