III.ÚS 176/02 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 176/02

Ústavní soud rozhodl dne 2. května 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatelky M. J., zastoupené JUDr. V. V., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. listopadu 2001, sp. zn. 10 Co 1114/2001, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka se domáhala zrušení označeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě s tím, že se usnesením, kterým bylo odmítnuto její odvolání proti rozsudku soudu I. stupně, cítí dotčena v právu zakotveném v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedla své přesvědčení, že podané odvolání obsahovalo všechny náležitosti, a proto na výzvu soudu k jeho doplnění a upřesnění důvodně nereagovala.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Krajského soudu v Ostravě zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud rozhodl v souladu s § 211 a § 43 odst. 2 obč. soudního řádu, když stěžovatelkou podané odvolání, přes poučení a výzvu jí doručenou soudem I. stupně, nebylo doplněno, což navrhovatelka i v ústavní stížnosti sama potvrdila. Soud II. stupně své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil s poukazem na ustanovení § 205 odst. 1, odst. 2, § 212a odst. 1, odst. 2 občanského soudního řádu, a proto na ně lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. května 2002