I.ÚS 442/02 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci stěžovatelky A. H., o ústavní stížnosti proti postupu Okresního soudu Frýdek - Místek ve věci vedené pod sp. zn. 17 C 26/2002,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, nadepsaným jako ústavní stížnost, doručeným Ústavnímu soudu osobně dne 15. 7. 2002, napadla stěžovatelka postup Okresního soudu ve Frýdku Místku, který rozhodl o její žalobě vedené pod sp. zn. 17 C 26/2002, čímž měl porušit čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Toto podání, které si stěžovatelka sepsala sama, nesplňovalo náležitosti, které pro ústavní stížnost vyžadují ustanovení § 30, § 34 a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), zejména v tom, že stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem, což ukládá ustanovení § 30 odst. 1 zákona.

Výzvou, kterou stěžovatelka převzala dne 4. 9. 2002, byla Ústavním soudem vyzvána k odstranění nedostatků ústavní stížnosti do patnácti dnů ode dne doručení výzvy. Na tuto výzvu reagovala stěžovatelka dopisem ze dne 5. 9. 2002, v němž zejména žádala Ústavní soud, aby upřesnil, kdo je účastníkem řízení a proti kterému rozhodnutí státního orgánu její návrh směřuje (stěžovatelka totiž podala k Ústavnímu soudu několik podání). Ústavní soud stěžovatelce vyhověl, zaslal jí dne 31. 10. 2002 požadovanou informaci, a opětovně ji vyzval k odstranění vad jejího podání ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy s poučením, že je nutno zaslat Ústavnímu soudu řádnou ústavní stížnost sepsanou advokátem, kterého si zvolí a u které bude připojena jeho plná moc.

Stěžovatelka přes zmíněnou výzvu Ústavního soudu, která jí byla doručena dne 1. 11. 2002, ve stanovené lhůtě vytčené nedostatky ústavní stížnosti neodstranila, zejména nesplnila požadavek ustanovení § 30 odst. 1 zákona, podle něhož účastník řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem.

Vzhledem ke skutečnosti, že ústavní stížnost stěžovatelky nesplňuje všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon stanoví, Ústavní soud považuje za splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona, podle něhož soudce zpravodaj mimo ústní jednání usnesením návrh odmítne, neodstranil-li stěžovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost stěžovatelky odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. listopadu 2002

JUDr. František Duchoň

soudce Ústavního soudu