Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 373/02 ECLI:CZ:US:2002:1.US.373.02 AI generated

I.ÚS 373/02 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 373/02
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. M., proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 2 To 176/2001, M. (dále jen stěžovatel) podal ústavní stížnost proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 2 To 176/2001, kterým byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let v protiústavním řízení. Uvedl, že jeho ústavní stížnost odůvodní jeho advokát, kterého mu na jeho žádost přidělí Česká advokátní komora.

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 373/02 · Ústavní soud České republiky: Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě vady návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením návrh odmítl.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. M., proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 2 To 176/2001,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Z. M. (dále jen stěžovatel) podal ústavní stížnost proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 2 To 176/2001, kterým byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let v protiústavním řízení. Uvedl, že jeho ústavní stížnost odůvodní jeho advokát, kterého mu na jeho žádost přidělí Česká advokátní komora.

Ani po uplynutí jednoho měsíce od podání předmětné ústavní stížnosti stěžovatel svůj návrh nedoplnil. Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanoví, neboť stěžovatel nepodal vylíčení rozhodujících skutečností, neoznačil důkazy a z jeho návrhu nebylo patrno, čeho se domáhá (§ 34 odst. 1 cit. zákona). Neuvedl, které jeho základní právo nebo svoboda byly rozhodnutím v řízení, jehož byl účastníkem, porušeno (§ 72 odst. 1 písm. a) cit. zákona), návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu stejnopisů (§ 34 odst. 2 cit. zákona), k návrhu nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 cit. zákona), z návrhu nebylo patrno, zda byla zachována lhůta k podání ústavní stížnosti (§ 72 odst. 2 cit. zákona) a konečně stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zákona).

Na základě uvedených skutečností Ústavní soud stěžovatele na nedostatky návrhu upozornil a stanovil mu patnáctidenní lhůtu k jejich odstranění. Výzva mu byla doručena dne 6. 8. 2002, ovšem stěžovatel až do dnešního dne vady svého návrhu neodstranil.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě vady návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. října 2002 JUDr. František Duchoň

soudce Ústavního soudu