I.ÚS 334/02 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelek V. K., a M. V., obou zastoupených JUDr. J.B., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 12. 2001, sp. zn. 14 Co 440/99,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou na poště dne 10. 6. 2002 se stěžovatelky domáhaly zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, který, jako soud odvolací, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 6. 4. 1999, čj. 4 C 541/97 - 24, jímž zmíněný soud prvního stupně zamítl jejich žalobu proti České republice - Ministerstvu financí ČR, o zaplacení částky 1 400 000,-- Kč, představující finanční náhradu za nevydané nemovitosti. Zároveň navrhly zrušení ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb., "o nápravě některých majetkových křivd", v části za čárkou první věty "jinak její nárok zaniká".

Výzvou, doručenou advokátu stěžovatelek dne 29. 7. 2002, byly vyzvány k odstranění ve výzvě vyjmenovaných vad jejich ústavní stížnosti. Stěžovatelky doplnily ústavní stížnost podáním ze dne 20. 8. 2002, ve kterém odstranily vytčené vady a navrhly zrušení celého ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb.

Další výzvou, doručenou jejich advokátu dne 23. 9. 2002, byly stěžovatelky vyzvány k upřesnění ústavní stížnosti mimo jiné v tom, aby jednoznačně uvedly, kterou část zákona č. 403/1990 Sb. požadují zrušit, protože v původní ústavní stížnosti požadovaly zrušení ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb. v části za čárkou první věty "jinak její nárok zaniká", zatímco v doplnění ústavní stížnosti požadovaly zrušení celého ustanovení § 19 odst. 1 citovaného zákona, aniž by svůj požadavek formulovaly jako změnu petitu. K odstranění zmíněných vad byla stěžovatelkám určena lhůta deseti dnů. V uvedené lhůtě výzvě Ústavního soudu nevyhověly, neučinily tak ani do dnešního dne. Na základě této skutečnosti soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších zákonů, podle kterého soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. října 2002

JUDr. František Duchoň

soudce Ústavního soudu