I.ÚS 181/02 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudkyní JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky D. M., zastoupené JUDr. T. P., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 36 Co 37/99,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud zrušil shora citovaný rozsudek Městského soudu v Praze, neboť je toho názoru, že uvedeným rozsudkem bylo porušeno její právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Soudce zpravodaj z podání stěžovatelky zjistil, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 22. 3. 2002, takže zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena a ústavní stížnost byla podána opožděně.

Ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta začala běžet v tomto případě dnem, kdy bylo rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, doručeno. V daném případě se jedná o rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 36 Co 37/99, který byl právnímu zástupci stěžovatelky doručen dne 6. 10. 1999. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uběhla dnem 6. 12. 1999.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. května 2002

JUDr. Eliška Wagnerová

místopředsedkyně Ústavního soudu