IV.ÚS 86/01 · Ústavní soud České republiky

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J.H., zastoupeného JUDr. J.Š., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. května 2000, sp. zn. 9 To 216/2000, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 8. února 2001 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení napadeného usnesení.

Jak uvedl i stěžovatel v ústavní stížnosti, obrátil se na Ústavní soud již podruhé v téže věci, kdy předchozí řízení vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 483/2000

, zahájené 11. srpna 2000, bylo na základě sdělení stěžovatele ze dne 13. října 2000 zastaveno, neboť stěžovatel ústavní stížnost vzal zpět. Jako důvod zpětvzetí stěžovatel uvedl potřebu soudního spisu při rozhodování obecného soudu o změně způsobu výkonu trestu.

Bez ohledu na pohnutky, které ke zpětvzetí ústavní stížnosti vedly, se tímto postupem sám stěžovatel zbavil možnosti pokračovat v řízení, neboť ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), požaduje, aby od doručení napadeného rozhodnutí stěžovateli do podání ústavní stížnosti neuplynula doba delší než 60 dnů. V daném případě, kdy stěžovateli bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 7. června 2000, prošla tato preklusivní lhůta v sobotu 5. srpna 2000, resp. v pondělí 7. srpna 2000.

Zhojení propadlé lhůty nemůže napravit ani případné následné rozhodnutí o změně formy výkonu trestu, neboť tím není napadené rozhodnutí nijak dotčeno.

S ohledem na uvedené okolnosti proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl, dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. b) zákona, pro podání ústavní stížnosti po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 2. dubna 2001

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj