Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 748/01 ECLI:CZ:US:2002:4.US.748.01 AI generated

IV.ÚS 748/01 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 748/01
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl dne 28. ledna 2002 ve věci ústavní stížnosti J.V., zastoupeného JUDr. J.S., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 2. 2001, čj. 5 To 652/2000-253, a rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 5. 10. 2000, čj. 2 T 1068/95-201, takto:

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 748/01 · Ústavní soud České republiky: Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnout.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

IV. ÚS 748/01

Ústavní soud rozhodl dne 28. ledna 2002 ve věci ústavní stížnosti J.V., zastoupeného JUDr. J.S., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 2. 2001, čj. 5 To 652/2000-253, a rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 5. 10. 2000, čj. 2 T 1068/95-201, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Z obsahu spisu 2 T 1068/95 Okresního soudu v Děčíně Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem byl stěžovateli doručen dne 21. 5. 2001, jeho zástupci dne 16. 5. 2001. Byla-li tedy ústavní stížnost podána teprve dne 28. 12. 2001, stalo se tak již po uplynutí lhůty uvedené v citovaném ustanovení. Stěžovatel se v ústavní stížnosti sice dovolává aplikace ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona s poukazem na rodinné a osobní poměry, podmínky aplikace tohoto ustanovení však evidentně nejsou splněny.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 28. ledna 2002

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj