IV.ÚS 715/01 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl dne 28. ledna 2002 ve věci ústavní stížnosti 1) H., a. s., 2) ing. B.V., obou zastoupených JUDr. T.P., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 11. 2000, čj. 7 Cmo 612/2000-124, takto: Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Z obsahu spisu 54 Cm 23/2000 bývalého Krajského obchodního soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení bylo zástupci stěžovatelů doručeno dne 22. 11. 2000. Byla-li tedy ústavní stížnost podána 13. 12. 2001, stalo se tak již po uplynutí lhůty uvedené v citovaném ustanovení. Ani skutečnost, že stěžovatelé podali proti napadenému usnesení dovolání, které usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2001, čj. 29 Odo 168/2001-174, bylo podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro jeho nepřípustnost odmítnuto, nemá totiž z hlediska počátku běhu citované 60 denní lhůty právní relevanci.
Legislator headnote
AI generatedIV.ÚS 715/01 · Ústavní soud České republiky: Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnout.
Full text
IV. ÚS 715/01
Ústavní soud rozhodl dne 28. ledna 2002 ve věci ústavní stížnosti 1) H., a. s., 2) ing. B.V., obou zastoupených JUDr. T.P., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 11. 2000, čj. 7 Cmo 612/2000-124, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění :
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Z obsahu spisu 54 Cm 23/2000 bývalého Krajského obchodního soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení bylo zástupci stěžovatelů doručeno dne 22. 11. 2000. Byla-li tedy ústavní stížnost podána 13. 12. 2001, stalo se tak již po uplynutí lhůty uvedené v citovaném ustanovení. Ani skutečnost, že stěžovatelé podali proti napadenému usnesení dovolání, které usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2001, čj. 29 Odo 168/2001-174, bylo podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro jeho nepřípustnost odmítnuto, nemá totiž z hlediska počátku běhu citované 60 denní lhůty právní relevanci.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 28. ledna 2002
JUDr. Vladimír Čermák
soudce zpravodaj