IV.ÚS 544/01 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl dne 14. ledna 2002 ve věci ústavní stížnosti ing. M.L., zastoupeného Mgr. M.S., proti oznámení Ministerstva obrany ČR ze dne 23. 5. 2001, čj. 5/17-35/2001-3939, a rozhodnutí ministra obrany ČR ze dne 26. 6. 2001, čj. 63/2001-3939/BP, takto: Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost lze podal ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. V projednávané věci napadené rozhodnutí ministra obrany ČR, jak Ústavní soud zjišťuje z kopie doručenky, bylo stěžovateli doručeno dne 4. 7. 2001. Byla-li tedy ústavní stížnost podána teprve dne 11. 9. 2001, stalo se tak již po uplynutí lhůty uvedené v citovaném ustanovení. Pokud jde o stěžovatelovu žádost o prominutí zmeškání lhůty, tento procesní institut není v zákoně o Ústavním soudu upraven a podle konstantní judikatury Ústavního soudu jej nelze v řízení před Ústavním soudem použít ani vzhledem k ustanovení § 63 citovaného zákona.
Legislator headnote
AI generatedIV.ÚS 544/01 · Ústavní soud České republiky: Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Full text
IV. ÚS 544/01
Ústavní soud rozhodl dne 14. ledna 2002 ve věci ústavní stížnosti ing. M.L., zastoupeného Mgr. M.S., proti oznámení Ministerstva obrany ČR ze dne 23. 5. 2001, čj. 5/17-35/2001-3939, a rozhodnutí ministra obrany ČR ze dne 26. 6. 2001, čj. 63/2001-3939/BP, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění :
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost lze podal ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. V projednávané věci napadené rozhodnutí ministra obrany ČR, jak Ústavní soud zjišťuje z kopie doručenky, bylo stěžovateli doručeno dne 4. 7. 2001. Byla-li tedy ústavní stížnost podána teprve dne 11. 9. 2001, stalo se tak již po uplynutí lhůty uvedené v citovaném ustanovení. Pokud jde o stěžovatelovu žádost o prominutí zmeškání lhůty, tento procesní institut není v zákoně o Ústavním soudu upraven a podle konstantní judikatury Ústavního soudu jej nelze v řízení před Ústavním soudem použít ani vzhledem k ustanovení § 63 citovaného zákona.
Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 14. ledna 2002
JUDr. Vladimír Čermák
soudce zpravodaj