Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 496/01 ECLI:CZ:US:2001:4.US.496.01 AI generated

IV.ÚS 496/01 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 496/01
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl dne 9. října 2001 ve věci ústavní stížnosti s. r. o. S., zastoupené JUDr. P.C., proti rozhodnutí Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 16. 8. 2000, čj. 33 Cm 475/95-15, takto: Z obsahu spisu 33 Cm 475/95 bývalého Krajského obchodního soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení bylo stěžovatelce i jejímu právnímu zástupci doručeno dne 25. 8. 2000. Vzhledem k uvedenému je tedy ústavní stížnost, podaná dne 14. 8. 2001, podána po uplynutí lhůty uvedené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Dovolává-li se stěžovatelka v této souvislosti aplikace ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, podle kterého Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, nepřichází v projednávané věci takový postup v úvahu. Krajský soud ve svém usnesení totiž přesvědčivě vyložil, z jakých důvodů nepovažoval stěžovatelčino podání za doloženo řádnou plnou mocí advokáta a také věc sama, tj. nárok z postoupené pohledávky, nenaplňuje podmínky uvedené v § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Jen pro ilustraci Ústavní soud uvádí, že ačkoli napadené rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno 25. 8. 2000, přichází s ústavní stížností teprve podáním ze dne 14. 8. 2001.

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 496/01 · Ústavní soud České republiky: Ústavní soud rozhodl dne 9. října 2001 ve věci ústavní stížnosti s. r. o. S., zastoupené JUDr. P.C., proti rozhodnutí Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 16. 8. 2000, čj. 33 Cm 475/95-15, takto: Z obsahu spisu 33 Cm 475/95 bývalého Krajského obchodního soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení bylo stěžovatelce i jejímu právnímu zástupci doručeno dne 25. 8. 2000. Vzhledem k uvedenému je tedy ústavní stížnost, podaná dne 14. 8. 2001, podána po uplynutí lhůty uvedené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Dovolává-li se stěžovatelka v této souvislosti aplikace ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, podle kterého Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, nepřichází v projednávané věci takový postup v úvahu. Krajský soud ve svém usnesení totiž přesvědčivě vyložil, z jakých důvodů nepovažoval stěžovatelčino podání za doloženo řádnou plnou mocí advokáta a také věc sama, tj. nárok z postoupené pohledávky, nenaplňuje podmínky uvedené v § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Jen pro ilustraci Ústavní soud uvádí, že ačkoli napadené rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno 25. 8. 2000, přichází s ústavní stížností teprve podáním ze dne 14. 8. 2001.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

IV. ÚS 496/01

Ústavní soud rozhodl dne 9. října 2001 ve věci ústavní stížnosti s. r. o. S., zastoupené JUDr. P.C., proti rozhodnutí Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 16. 8. 2000, čj. 33 Cm 475/95-15, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Z obsahu spisu 33 Cm 475/95 bývalého Krajského obchodního soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení bylo stěžovatelce i jejímu právnímu zástupci doručeno dne 25. 8. 2000. Vzhledem k uvedenému je tedy ústavní stížnost, podaná dne 14. 8. 2001, podána po uplynutí lhůty uvedené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Dovolává-li se stěžovatelka v této souvislosti aplikace ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, podle kterého Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, nepřichází v projednávané věci takový postup v úvahu. Krajský soud ve svém usnesení totiž přesvědčivě vyložil, z jakých důvodů nepovažoval stěžovatelčino podání za doloženo řádnou plnou mocí advokáta a také věc sama, tj. nárok z postoupené pohledávky, nenaplňuje podmínky uvedené v § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Jen pro ilustraci Ústavní soud uvádí, že ačkoli napadené rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno 25. 8. 2000, přichází s ústavní stížností teprve podáním ze dne 14. 8. 2001.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost pro její opožděnost a nepřípustnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b), e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 9. října 2001

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj