IV.ÚS 392/01 · Ústavní soud České republiky

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J.V., bez právního zastoupení, proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 15. června 2000, sp. zn. 10 To 97/2000, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 21. dubna 2000, sp. zn. 5 T 23/99, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 28. června 2001 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, kterým se stěžovatel domáhal zrušení uvedených rozhodnutí obecných soudů, v nichž bylo též zmíněno rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 19. dubna 2001, čj. 187/2001-000 SPZ, týkající se podnětu pro podání stížnosti pro porušení zákona.

Jak je z předložených údajů zřejmé, stěžovatel odvodil lhůtu pro podání ústavní stížnosti od doručení rozhodnutí ministerstva spravedlnosti a nikoliv od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 72 odst. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") je možno podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení posledního rozhodnutí, které zákon k ochraně práv přiznává, a za takové rozhodnutí je nutno považovat rozhodnutí odvolacího soudu, je třeba konstatovat, že ústavní stížnost byla podána po lhůtě stanovené v zákoně. Z toho důvodu Ústavní soud návrh odmítl dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. b) zákona, aniž by odstraňoval jeho formální vady (nedostatek právního zastoupení).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 26. července 2001

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj