IV.ÚS 389/01 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti V.V., bez právního zastoupení, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. dubna 2001, sp. zn. 10 Co 135/2001, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 23. října 2000, sp. zn. 9 C 1942/96, takto:
Legislator headnote
AI generatedIV.ÚS 389/01 · Ústavní soud České republiky: Dne 25. června 2001 obdržel Ústavní soud, ve lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), podání stěžovatele označené jako stížnost proti shora uvedeným rozsudkům obecných soudů. Uvedené podání ovšem nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti, a proto byl stěžovatel dopisem ze dne 23. července 2001, doručeným dne 6. srpna 2001, vyzván, aby vady podání odstranil. K tomu mu byla stanovena lhůta v trvání 30 dnů od doručení dopisu. Současně byl stěžovatel poučen o nezbytných náležitostech ústavní stížnosti, a rovněž byl poučen, že neodstranění vad podání bude mít za následek odmítnutí ústavní stížnosti.
Full text
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti V.V., bez právního zastoupení, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. dubna 2001, sp. zn. 10 Co 135/2001, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 23. října 2000, sp. zn. 9 C 1942/96, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 25. června 2001 obdržel Ústavní soud, ve lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), podání stěžovatele označené jako stížnost proti shora uvedeným rozsudkům obecných soudů. Uvedené podání ovšem nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti, a proto byl stěžovatel dopisem ze dne 23. července 2001, doručeným dne 6. srpna 2001, vyzván, aby vady podání odstranil. K tomu mu byla stanovena lhůta v trvání 30 dnů od doručení dopisu. Současně byl stěžovatel poučen o nezbytných náležitostech ústavní stížnosti, a rovněž byl poučen, že neodstranění vad podání bude mít za následek odmítnutí ústavní stížnosti.
S ohledem na skutečnost, že stěžovatel ve stanovené lhůtě vady podání neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu, než jeho ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 1 lit. a) zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 10. října 2001
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj