Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 235/01 ECLI:CZ:US:2001:4.US.235.01 AI generated

IV.ÚS 235/01 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 235/01
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2001 ve věci ústavní stížnosti 1) A.N., 2) J.V., obou zastoupených JUDr. Z.H., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2001, čj. 24 Co 574/2000-145, takto: Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z obsahu spisu 5 C 257/95 Okresního soudu Praha - východ Ústavní soud zjistil, že napadeným rozsudkem nebylo mimo jiné připuštěno dovolání stěžovatelů podle ustanovení § 239 o. s. ř.(část 12 hlava I odst. 17 zákona č. 30/2000 Sb.). Proti napadenému rozsudku stěžovatelé sice podali dovolání, dovolací řízení bylo však pro nezaplacení soudního poplatku usnesením Okresního soudu Praha - východ ze dne 2. 7. 2001, čj. 5 C 257/95-163, zastaveno. Lze tedy uzavřít, že v projednávané věci nedošlo k vyčerpání posledního procesního prostředku.

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 235/01 · Ústavní soud České republiky: Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

IV. ÚS 235/01

Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2001 ve věci ústavní stížnosti 1) A.N., 2) J.V., obou zastoupených JUDr. Z.H., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2001, čj. 24 Co 574/2000-145, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z obsahu spisu 5 C 257/95 Okresního soudu Praha - východ Ústavní soud zjistil, že napadeným rozsudkem nebylo mimo jiné připuštěno dovolání stěžovatelů podle ustanovení § 239 o. s. ř.(část 12 hlava I odst. 17 zákona č. 30/2000 Sb.). Proti napadenému rozsudku stěžovatelé sice podali dovolání, dovolací řízení bylo však pro nezaplacení soudního poplatku usnesením Okresního soudu Praha - východ ze dne 2. 7. 2001, čj. 5 C 257/95-163, zastaveno. Lze tedy uzavřít, že v projednávané věci nedošlo k vyčerpání posledního procesního prostředku.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 20. září 2001

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj