IV.ÚS 167/01 · Ústavní soud České republiky

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. Z.K., proti usnesení Ústavního soudu ze dne 16. ledna 2001,

sp. zn. II. ÚS 644/2000

, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 19. března 2001 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, která směřovala proti pravomocnému usnesení Ústavního soudu ze dne 16. ledna 2001, sp.zn.

II. ÚS 644/2000

.

Ústavní soud je dle čl. 83 Ústavy ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti a dle čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány. Z uvedeného plyne, že není orgánu, ke kterému by bylo možno obrátit se s opravným prostředkem proti rozhodnutí Ústavního soudu.

Vedle toho Ústavní soud konstatuje, že zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), neposkytuje tomuto soudnímu orgánu prostředek, na základě kterého by byl oprávněn přezkoumávat svá vlastní rozhodnutí. Tato skutečnost je dána absencí právní úpravy možnosti opravy vlastních rozhodnutí formou tzv. autoremedury, zakotvené např. v ustanovení § 57 odst. 1 zákona č. 72/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Řízení před Ústavním soudem v ČR je, v důsledku zvolené podoby koncentrovaného a specializovaného modelu ústavního soudnictví, řízením jednoinstančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná.

Z uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona, neboť není k projednání uvedené stížnosti příslušný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 21. března 2001

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj