III.ÚS 746/01 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 746/01

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele Zemědělské družstvo K., zastoupeného JUDr. M. H., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. října 2001 sp. zn. 12 Co 570/2001 a Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 29. května 2001 sp. zn. 5 C 23/2001, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právu, zakotveném v čl. 36 odst. 1 a v čl. 37 odst 3 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že v dané věci podal dovolání z důvodů uvedených v § 237 odst. 1 písm. c) obč. soudního řádu, když podle jeho přesvědčení napadené rozhodnutí Krajského soudu v Plzni má po právní stránce zásadní význam.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, když tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. K návrhu musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2, 4, zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

S ohledem na výše uvedené, na sdělení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. ledna 2003, dle něhož o dovolání stěžovatele dosud rozhodnuto nebylo když soud pro prohlášení konkursu na majetek dovolatele řízení přerušil, a na obsah sdělení Ústavního soudu ve Sbírce zákonů, publikovaného pod č. 32/2003 Sb., je nepochybné, že ústavní stížnost stěžovatele, který podal dovolání a uplatnil tak k ochraně svých tvrzených práv mimořádný opravný prostředek, nesměřuje proti rozhodnutí o tomto posledním použitém prostředku, a je tedy stížností

nepřípustnou. Proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. září 2003