III.ÚS 7/01 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 7/01

Ústavní soud rozhodl dne 9. října 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci R. V., zastoupeného JUDr. P. G., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. listopadu 2000, sp. zn. 44 Co 563/99, a Okresního soudu ve Vyškově ze dne 9. prosince 1998, č. j. 4 C 905/95-64,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen na právech, zaručených čl. 4 odst. 1, č. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a dále čl. 95 odst. 1 Ústavy. Poukázal na okolnosti, za nichž došlo k sepsání kupní smlouvy, k ověření podpisů účastníků smlouvy i k přijetí platby vedlejšího účastníka a uvedl, že podle jeho přesvědčení k nabytí vlastnického práva k označeným nemovitostem žalovanými nemohlo dojít - jeho vlastnictví k nim proto trvá. Jestliže soudy nevzaly zřetel na všechny skutečnosti, uvedené v průběhu řízení, pak došlo k porušení jeho základních práv a svobod.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 44 Co 563/99 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Odvolací soud se ve svém rozhodnutí ze dne 6. listopadu 2000 v podrobném a vyčerpávajícím odůvodnění vypořádal se všemi námitkami, které stěžovatel uplatnil v odvolání podaném proti rozsudku soudu I. stupně, který ve věci sp. zn. 4 C 905/95 rozhodl po obsáhlém dokazování. Pokud jde o hodnocení provedených důkazů - o okolnostech a náležitostech uzavřené kupní smlouvy, soudy postupovaly v souladu s § 132 obč. soudního řádu, a proto Ústavní soud, respektuje princip nezávislosti soudů (čl. 82 Ústavy), není ani oprávněn "hodnotit" toto hodnocení důkazů, obecnými soudy učiněné.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. října 2001