III.ÚS 685/01 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 685/01

Ústavní soud rozhodl dne 24. dubna 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci navrhovatele A., zastoupeného JUDr. V.K., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. září 2001 č. j. 28 Co 325/2001-43, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného usnesení Krajského soudu v Praze, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu I. stupně ze dne 18. dubna 2001 sp. zn. E 1833/99-30 o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Poukázal na okolnosti, za nichž povinný dlužník budoval nemovitost na základě jemu vydaného stavebního povolení a za nichž tuto po zániku bezpodílového spoluvlastnictví nabyla jeho manželka. Vzhledem k tomu, že tímto postupem se jako věřitel cítí poškozen, považuje dohodu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví za neplatnou a je proto přesvědčen, že rozhodnutími soudu v řízení o výkon rozhodnutí došlo k zásahu do jeho práv, zakotvených v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 95 a čl. 96 Ústavy. Současně uvedl, že proti usnesení odvolacího soudu podal k Nejvyššímu soudu ČR dovolání.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, jištěn nebyl. Krajský soud v Praze přezkoumal usnesení soudu I. stupně v souladu s § 212 a § 212a občanského soudního řádu, v odůvodnění rozhodnutí se vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání a opodstatněně konstatoval, že soud I. stupně svým rozhodnutím, kterým zamítl návrh oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu k nemovitosti, nepochybil - oprávněný neprokázal, že povinnému takový podíl na označené nemovitosti náleží. Pokud jde o dovolání, to bylo, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 20 Cdo 595/2002-65 dne 28. února 2003 odmítnuto pro nepřípustnost.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. dubna 2003