III.ÚS 425/01 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelky PhDr. M. L., směřujícímu proti rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami v Praze, č.j. 3787/2000/I, ze 12. 7. 2000 a na zrušení § 28 odst. 3 písmeno c), § 28b, § 28c, § 28d, § 28e a § 28f zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrových družstvech, ve znění pozdějších předpisů,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka podala dne 12. 7. 2001 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"). Návrh směřoval proti rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami v Praze, č.j. 3787/2000/I, ze dne 12. 7. 2000, kterým bylo rozhodnuto o opakovaném zavedení nucené správy ve spořitelním a úvěrním družstvu D.

Podle názoru navrhovatelky, která je členkou uvedené družstevní záložny, bylo napadeným rozhodnutím porušeno její základní právo disponovat s finančními prostředky uloženými v této záložně a tím bylo porušeno základní právo dané jí čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a 4, čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Žádala proto, aby Ústavní soud svým nálezem napadené rozhodnutí zrušil. Současně navrhovatelka požadovala zrušení § 28 odst. 3 písmeno c), § 28b, § 28c, § 28d, § 28e a § 28f zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrových družstvech, ve znění pozdějších předpisů, neboť jsou podle jejího názoru v rozporu s čl. 1, čl. 3 odst. 1 a 3, čl. 4 odst. 1 a 4, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny a čl. 10 Ústavy.

Ve smyslu § 35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.

Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, která tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.

V předmětné věci je napadeno rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami v Praze, které bylo vydáno ve správním řízení. Účastníkem tohoto řízení bylo spořitelní a úvěrní družstvo D. se sídlem v Brně, jako právnická osoba, nikoliv navrhovatelka jako členka družstevní záložny.

Vzhledem k této skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

K návrhu na zrušení ustanovení § 28 odst. 1 písm. e) a § 28b, 28c, 28d, 28e a 28f zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, pak Ústavní soud konstatoval, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta (§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu vzneseného ve smyslu § 74 tohoto zákona. Je-li totiž samotná ústavní stížnost odmítnuta pro podání osobou zjevně neoprávněnou a tedy věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu (§ 64 odst. 1 a 2 citovaného zákona) zcela nežádoucím způsobem přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění - nejsouce ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni - nemají.

Proto mu nezbylo než i tuto část návrhu podle § 43 odst. 1 písmeno c) zákona o Ústavním soudu, odmítnout.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. září 2001