III.ÚS 107/01 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele B. N., zastoupeného JUDr. M, K,, advokátkou, směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 2000, čj. 9 Cmo 732/2000-78, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2000, čj. 25 Cm 446/98-19,
Legislator headnote
AI generatedIII.ÚS 107/01 · Ústavní soud České republiky: Ve smyslu § 35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.
Full text
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele B. N., zastoupeného JUDr. M, K,, advokátkou, směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 2000, čj. 9 Cmo 732/2000-78, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2000, čj. 25 Cm 446/98-19,
t a k t o :
N á v r h s e o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel podal dne 20. 2. 2001 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl doručen Ústavnímu soudu dne 21. 2. 2001 a později doplněn podáním ze dne 2. 5. 2001. Předmětný návrh směřoval proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 2000, čj. 9 Cmo 732/2000-78, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2000, čj. 25 Cm 446/98-19. Navrhovatel tvrdil, že uvedenými rozsudky byla porušena jeho základní práva, zejména právo na podnikání a právo na soudní ochranu.
Ve smyslu § 35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.
Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ze spisového materiálu vyplývá, že napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 2000, čj. 9 Cmo 732/2000-78, byl doručen prostřednictvím pošty právní zástupkyni navrhovatele JUDr. M. K. dne 20. 12. 2000, lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula dnem 17. 2. 2001. Protože tento den připadl na sobotu, byl ve smyslu ust. § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů a ust. § 57 odst. 2 občanského soudního řádu posledním dnem lhůty den 19. 2. 2001. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti byl podán k poštovní přepravě dne 20. 2. 2001, tedy po lhůtě zákonem stanovené k jeho podání.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh podle § 43 odst. 1 písmeno b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. června 2001