Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 85/01 ECLI:CZ:US:2001:2.US.85.01 AI generated

II.ÚS 85/01 · Ústavní soud České republiky

Case Number II.ÚS 85/01
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti B. Š., zastoupeného Mgr. L. H., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2000, sp. zn. 10 Co 317/98, a rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. 1. 1998, sp. zn. 9 C 78/93, takto:

Legislator headnote

AI generated

II.ÚS 85/01 · Ústavní soud České republiky: Za tohoto stavu věci soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti B. Š., zastoupeného Mgr. L. H., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2000, sp. zn. 10 Co 317/98, a rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. 1. 1998, sp. zn. 9 C 78/93, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavnímu soudu byla dne 7. 2. 2001 doručena ústavní stížnost stěžovatele, která byla k poštovní přepravě podána dne 6. 2. 2001. Ústavní stížnost směřovala proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2000, sp. zn. 10 Co 317/98, a rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. 1. 1998, sp. zn. 9 C 78/93, kterými bylo rozhodnuto ve věci vydání náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby.

Ústavní soud především zkoumal, zda jde o návrh podaný ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1). Tímto rozhodnutím je v dané věci napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2000, sp. zn. 10 Co 317/98, který byl, jak vyplývá z kopie doručenky, založené ve spise Okresního soudu v Litoměřicích, sp. zn. 9 C 78/93, právní zástupkyni stěžovatele doručen dne 8. 12. 2000. Posledním dnem k podání ústavní stížnosti tak bylo pondělí dne 5. 2. 2001, přičemž stěžovatel podal ústavní stížnost k poštovní přepravě dne 6. 2. 2001. Je tedy zřejmé, že ústavní stížnost stěžovatele nelze věcně projednat, neboť byla podána po uplynutí lhůty určené k jejímu podání. Kogentní ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, prominutí ani prodloužení 60 denní lhůty k podání ústavní stížnosti neumožňuje.

Za tohoto stavu věci soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení odvolání není přípustné.

V Brně dne 2. 10. 2001

Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu