II.ÚS 707/01 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele ing. Z. K., proti usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 10. 10. 2001, Navrhovatel se návrhem ze dne 10. 12. 2001 obrátil na Ústavní soud. Domáhá se jím zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Ústavního soudu a vydání nového rozhodnutí o ústavní stížnosti navrhovatele ze dne 26. 5. 2001 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2001, sp. zn. 2 Cao 133/2000. Domnívá se, že napadeným rozhodnutím byla porušena jeho základní práva zaručená ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy.
Legislator headnote
AI generatedII.ÚS 707/01 · Ústavní soud České republiky: Z. K., proti usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 10. 10. 2001, Navrhovatel se návrhem ze dne 10. 12. 2001 obrátil na Ústavní soud. Domáhá se jím zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Ústavního soudu a vydání nového rozhodnutí o ústavní stížnosti navrhovatele ze dne 26. 5. 2001 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2001, sp. zn. 2 Cao 133/2000. Domnívá se, že napadeným rozhodnutím byla porušena jeho základní práva zaručená ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy.
Full text
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele ing. Z. K., proti usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 10. 10. 2001,
sp. zn. III. ÚS 325/01
,
t a k t o:
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se návrhem ze dne 10. 12. 2001 obrátil na Ústavní soud. Domáhá se jím zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Ústavního soudu a vydání nového rozhodnutí o ústavní stížnosti navrhovatele ze dne 26. 5. 2001 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2001, sp. zn. 2 Cao 133/2000. Domnívá se, že napadeným rozhodnutím byla porušena jeho základní práva zaručená ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy.
Napadeným usnesením odmítl Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost navrhovatele, jíž se domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2001, sp. zn. 2 Cao 133/2000, neboť navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Při zkoumání podmínek, stanovených pro řízení před Ústavním soudem, Ústavní soud zjistil, že navrhovatel není řádně zastoupen, jak to vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na dále uvedené se ovšem jevilo nadbytečným vyzývat jej k odstranění této vady, neboť ani to by konečné rozhodnutí ve věci nemohlo ovlivnit.
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v ustanovení § 43 odst. 3 výslovně stanoví, že podání opravného prostředku proti usnesení Ústavního soudu není přípustné. Napadené usnesení obsahovalo poučení v souladu s uvedeným ustanovením. Projednávané podání je opravným prostředkem, kterým navrhovatel napadá konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu a domáhá se jeho opravy, tj. zrušení. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, soudci zpravodaji proto nezbylo než ústavní stížnost jako návrh nepřípustný odmítnout.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. prosince 2001 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj