II.ÚS 307/01 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci J. S., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 8. 1999, č. j. 1 Cao 108/99-33, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností ze dne 21. 5. 2001 se navrhovatel domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 8. 1999, č. j. 1 Cao 108/99-33, ve věci odnětí částečného invalidního důchodu.

Vzhledem ke skutečnosti, že návrh na zahájení řízení neměl náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyrozuměl Ústavní soud o tom stěžovatele výzvami k odstranění vad ze dne 15. 1. 2002 a 30. 1. 2002 a určil mu opakovaně lhůtu 30 dnů k odstranění vad návrhu.

Stěžovatel na výzvy reagoval dopisy ze dne 17. 1. 2002 a 11. 2. 2002. K jeho žádosti, aby mu byl advokát ustanoven Ústavním soudem, je třeba uvést, že zákon o Ústavním soudu takové oprávnění či povinnost Ústavnímu soudu nestanoví. Vady návrhu stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil a lhůta tak marně uplynula dnem 6. 3. 2002.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li stěžovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudce zpravodaj proto podle citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu návrh odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. 5. 2002

Vojtěch Cepl

soudce zpravodaj