Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 260/01 ECLI:CZ:US:2002:2.US.260.01 AI generated

II.ÚS 260/01 · Ústavní soud České republiky

Case Number II.ÚS 260/01
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele JUDr. M. B. o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 2. 2001, čj. 6 Co 278/2001-56, t a k t o : Navrhovatel se návrhem ze dne 27. 4. 2001, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 30. 4. 2001, domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích. Dovolával se přitom svých ústavně zaručených základních práv plynoucích z ustanovení čl. 4 a čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Legislator headnote

AI generated

II.ÚS 260/01 · Ústavní soud České republiky: M. B. o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 2. 2001, čj. 6 Co 278/2001-56, t a k t o : Navrhovatel se návrhem ze dne 27. 4. 2001, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 30. 4. 2001, domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích. Dovolával se přitom svých ústavně zaručených základních práv plynoucích z ustanovení čl. 4 a čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele JUDr. M. B. o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 2. 2001, čj. 6 Co 278/2001-56, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se návrhem ze dne 27. 4. 2001, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 30. 4. 2001, domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích. Dovolával se přitom svých ústavně zaručených základních práv plynoucích z ustanovení čl. 4 a čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti nesplňoval náležitosti zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť navrhovatel nebyl ve smyslu ustanovení § 30 citovaného zákona zastoupen advokátem. Při posouzení této otázky vyšel Ústavní soud ze svého stanoviska Pl. ÚS-st. 1/96 (Ústavní soud: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 9, str. 471 a násl.), dle něhož smyslem a účelem ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je stanovení obecné povinnosti být v řízení před Ústavním soudem kvalifikovaně právně zastoupen, a to bez diferenciace této povinnosti v závislosti na stupni právní kvalifikace účastníků nebo vedlejších účastníků řízení. Z uvedeného vyplývá, že i když je navrhovatel sám advokátem, musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem.

Navrhovatel byl proto přípisem ze dne 9. 7. 2002 vyzván k odstranění uvedené vady podání ve lhůtě do 15 dnů. Výslovně byl upozorněn na následky, plynoucí z ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Výzvu Ústavního soudu navrhovatel obdržel dne 15. 7. 2002. Ve stanovené lhůtě však vadu podání neodstranil.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti odmítnout dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť navrhovatel neodstranil vady podání ve lhůtě k tomu určené.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 29. srpna 2002 JUDr. Jiří Malenovský

soudce zpravodaj