II.ÚS 187/01 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. J. Č. na nezákonné jednání obecního zastupitelstva obce Píšť, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, t a k t o:

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se svým podáním, označeným jako "stížnost na nezákonné jednání obecního zastupitelstva obce Píšť", domáhal objektivního posouzení svolání a následného konání zasedání, kterým byl podle jeho názoru porušen zákon č. 367/1990 Sb., o obcích. Stěžovatel, jako tehdejší starosta obce, nepodepsal usnesení obecní rady z 18. 10. 2000, kterým bylo svoláno zasedání zastupitelstva obce na den 3. 11. 2000. Pro svolání se vyslovili čtyři členové rady, ke svolání bylo však třeba nejméně 1/3 zastupitelů, tj. pěti členů. Proto se cítí být poškozen odvoláním z funkce starosty obce. Na jeho dvě stížnosti mu bylo Okresním úřadem Opava sděleno, že okresní úřad není kompetentní zasahovat do samostatné působnosti obce a že jednoznačný výklad zákona může podat jen soud.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy (§ 72 odst. 1 písm. a/ zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).

Sám stěžovatel prakticky žádnou ústavněprávní argumentaci nepředložil. Úkolem Ústavního soudu není posuzovat, zda zasedání zastupitelstva bylo nebo nebylo svoláno podle zákona, pokud:

a) nejde o rozhodování ve věci hodnocení ústavnosti nebo zákonnosti právních předpisů, které byly na takovém zasedání přijaty (§ 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu),

b) nebylo na takovém zasedání přijato rozhodnutí, které by zasahovalo do ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele.

O takový případ se ale nejedná. Navíc je třeba uvést, že k podání návrhu na přezkoumání přijatých právních předpisů by stěžovatel ani nebyl oprávněn. Pokud by se mělo jednat o ústavní stížnost, k jednání zastupitelstva došlo dne 3. 11. 2000, takže i kdyby jím bylo zasaženo do základních práv stěžovatele, byla by ústavní stížnost podána po lhůtě 60 dnů, kterou předepisuje § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb.

Pro výše uvedené důvody byl návrh odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. b) cit. zákona jako podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem a podle § 43 odst. 1 písm. d) téhož zákona jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Vzhledem k tomu, že tyto vady návrhu jsou neodstranitelné, nevyžadoval Ústavní soud splnění dalších zákonných náležitostí ústavní stížnosti jako je např. právní zastoupení stěžovatele podle § 30 odst. 1 cit. zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. 5. 2001

Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu