I.ÚS 386/01 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelky A. P., zastoupené JUDr. F. V., CSc., advokátem, proti usnesení Krajského úřadu vyšetřování v Ústí nad Labem, ČVS: KVSV 125/20-Pn-200, ze dne 31. 10. 2000, a usnesení Krajského státního zastupitelství v Ústní nad Labem, čj. 2 KZn 257/2001-4, ze dne 27. 3. 2001,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem ústavní stížnosti ze dne 20. 6. 2001, podaným k poštovní přepravě dne 21. 6. 2001 a Ústavnímu soudu doručeným dne 22. 6. 2001, dále doplněným podáním stěžovatelky ze dne 17. 9. 2001, se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud zrušil usnesení Krajského úřadu vyšetřování v Ústí nad Labem, ČVS: KVSV 125/20-Pn-200, ze dne 31. 10. 2000, a usnesení Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, čj. 2 KZn 257/2001-4, ze dne 27. 3. 2001.

Soudce zpravodaj před meritorním posouzením věci nejprve zkoumal, zda není dán důvod odmítnutí ústavní stížnosti podle § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb. (dále jen "zákon"). Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje; lhůta je zachována, pokud byl návrh podán k poštovní přepravě v poslední den lhůty (lhůta procesní).

Z přípisu Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne

16. 10. 2001, doplněného kopií doručenky, Ústavní soud zjistil, že kompletní rozhodnutí Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 27. 3. 2001, čj. 2 KZn 257/2001-4, bylo stěžovatelce doručeno spolu s omluvným přípisem datovaným 17. 4. 2001, čj. 2 KZn 257/2001-9, dne 21. 4. 2001. Jestliže tedy stěžovatelka podala ústavní stížnost až dne 21. 6. 2001, stalo se tak po lhůtě pro její podání zákonem stanovené.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu.

Pro úplnost je třeba doplnit, že stěžovatelka nesplnila ani řádné formální náležitosti návrhu. V zastoupení stěžovatelky vypracoval sice ústavní stížnost proti napadeným rozhodnutím advokát JUDr. F. V., CSc., předložená plná moc ze dne 17. 9. 2001 je však v rozporu s ustanovením § 31 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. října 2001 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu