I.ÚS 19/01 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedPodání navrhovatele bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 9. 1. 2001. Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Především z návrhu nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Nebylo v něm uvedeno, která základní práva či svobody byly porušeny, návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 odst. 2 cit. zák.), nebyla k němu připojena kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku, a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).
Legislator headnote
AI generatedI.ÚS 19/01 · Ústavní soud České republiky: 1. 2001. Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Především z návrhu nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Nebylo v něm uvedeno, která základní práva či svobody byly porušeny, návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 odst. 2 cit. zák.), nebyla k němu připojena kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku, a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).
Full text
I. ÚS 19/01
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele P. Š., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podání navrhovatele bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 9. 1. 2001. Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Především z návrhu nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Nebylo v něm uvedeno, která základní práva či svobody byly porušeny, návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 odst. 2 cit. zák.), nebyla k němu připojena kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku, a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).
Na základě shora uvedených skutečností byl navrhovatel přípisem ze dne 15. 1. 2001 vyzván Ústavním soudem, aby výše uvedené nedostatky podání odstranil a současně mu byla stanovena lhůta k odstranění vytýkaných nedostatků, která činila 20 dnů ode dne doručení výzvy navrhovateli.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě vytýkané nedostatky návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 15. února 2001
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu