IV.ÚS 363/2000 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského, ve věci ústavní stížnosti J. a O. M., oba zastoupeni JUDr. Petrem Orctem, advokátem se sídlem Karlovy Vary, U Imperialu 31, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. února 2000, sp. zn. 10 Co 37/2000, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Dne 15. června 2000 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelé domáhali zrušení rozsudku, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. října 1999, sp. zn. 16 C 279/96, jímž byla stěžovatelům stanovena povinnost zaplatit protistraně částku 700.000,- Kč s příslušenstvím.

Součástí ústavní stížnosti bylo i sdělení stěžovatelů, že proti napadenému rozhodnutí podali rovněž dovolání. Ústavní soud proto vyčkal rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

Dne 24. září 2002 byl Ústavnímu soudu doručen rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. července 2002, sp. zn. 22 Cdo 1988/2000, jímž byly zrušeny oba rozsudky obecných soudů a věc byla vrácena Okresnímu soudu v Karlových Varech k novému projednání. Ústavní soud se proto obrátil na právního zástupce stěžovatelů s dotazem, zda za tohoto stavu věci stěžovatelé na podané ústavní stížnosti trvají, popřípadě hodlají, s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, provést nějaké změny. Dne 3. října 2002 byl Ústavnímu soudu doručen dopis, kterým právní zástupce v zastoupení stěžovatelů bere ústavní stížnost zpět v celém rozsahu.

Na základě ustanovení § 77 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), může stěžovatel vzít ústavní stížnost zpět do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě. Stěžovatelé této možnosti využili, a proto Ústavní soud rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 29. října 2002

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu