Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 313/2000 ECLI:CZ:US:2000:4.US.313.2000 AI generated

IV.ÚS 313/2000 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 313/2000
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. Č. a J. K., oba zastoupeni JUDr. J. H., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 1999, sp. zn. 30 Co 508/99, Stěžovatelé svou ústavní stížností napadají, z důvodů podrobně rozvedených, rozsudek Krajského soudu v Praze shora označený. Tímto rozsudkem uvedený soud potvrdil rozsudek Okresního soudu Kladno, sp. zn. 10 C 104/92, ze dne 24. 5. 1999, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelů, aby žalovaným byla stanovena povinnost uzavřít s nimi dohodu o vydání nemovitostí. stěžovatelům stanovil povinnost nahradit žalovaným náklady řízení a zároveň zamítl návrh stěžovatelů na vyslovení přípustnosti dovolání. Stěžovatelé však, .jak Ústavní soud zjistil ze spisu Okresního soudu Kladno, sp. zn. 10 C 104/92, dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nepodali, nevyužili tedy možnosti dané jim ustanovením § 239 odst. 2 o.s.ř. a za tohoto stavu nezbývá, než učinit závěr, že nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jejich ústavní stížnost byla proto podle § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona jako nepřípustná, odmítnuta.

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 313/2000 · Ústavní soud České republiky: Č. a J. K., oba zastoupeni JUDr. J. H., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 1999, sp. zn. 30 Co 508/99, Stěžovatelé svou ústavní stížností napadají, z důvodů podrobně rozvedených, rozsudek Krajského soudu v Praze shora označený. Tímto rozsudkem uvedený soud potvrdil rozsudek Okresního soudu Kladno, sp. zn. 10 C 104/92, ze dne 24. 5. 1999, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelů, aby žalovaným byla stanovena povinnost uzavřít s nimi dohodu o vydání nemovitostí. stěžovatelům stanovil povinnost nahradit žalovaným náklady řízení a zároveň zamítl návrh stěžovatelů na vyslovení přípustnosti dovolání. Stěžovatelé však, .jak Ústavní soud zjistil ze spisu Okresního soudu Kladno, sp. zn. 10 C 104/92, dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nepodali, nevyužili tedy možnosti dané jim ustanovením § 239 odst. 2 o.s.ř. a za tohoto stavu nezbývá, než učinit závěr, že nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jejich ústavní stížnost byla proto podle § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona jako nepřípustná, odmítnuta.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

v

IV. ÚS 31 3/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. Č. a J. K., oba zastoupeni JUDr. J. H., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 1999, sp. zn. 30 Co 508/99,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelé svou ústavní stížností napadají, z důvodů podrobně rozvedených, rozsudek Krajského soudu v Praze shora označený. Tímto rozsudkem uvedený soud potvrdil rozsudek Okresního soudu Kladno, sp. zn. 10 C 104/92, ze dne 24. 5. 1999, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelů, aby žalovaným byla stanovena povinnost uzavřít s nimi dohodu o vydání nemovitostí. stěžovatelům stanovil povinnost nahradit žalovaným náklady řízení a zároveň zamítl návrh stěžovatelů na vyslovení přípustnosti dovolání. Stěžovatelé však, .jak Ústavní soud zjistil ze spisu Okresního soudu Kladno, sp. zn. 10 C 104/92, dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nepodali, nevyužili tedy možnosti dané jim ustanovením § 239 odst. 2 o.s.ř. a za tohoto stavu nezbývá, než učinit závěr, že nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jejich ústavní stížnost byla proto podle § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona jako nepřípustná, odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. září 20

JUDr. Eva Zarembová

Soudce zpravodaj

^:; -~o