Legislator Case Law & Legislation
DE FR IT EN
Analyze in Legislator
IV.ÚS 241/2000 ECLI:CZ:US:2000:4.US.241.2000 AI generated

IV.ÚS 241/2000 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 241/2000
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Open official source Machine-readable Markdown (.md)

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti P. A., zastoupeného JUDr. J. M., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 16. 12. 1999, sp. zn. 2 T 125/99, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2000, sp. zn. 10 To 60/2000, Stěžovatel se svou ústavní stížností, z důvodů v ní rozvedených, domáhá zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů. Obě uvedená rozhodnutí, jak Ústavní soud zjistil z rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 7 Tz 198/2000, ze dne 20. 9. 2000, byla tímto rozhodnutím ke stížnosti pro porušení zákona, podané ministrem spravedlnosti, zrušena a Okresnímu soudu v Kutné Hoře bylo přikázáno, aby danou trestní věc stěžovatele v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Za uvedeného stavu, kdy obě ústavní stížností napadená rozhodnutí byla Nejvyšším soudem ČR zrušena, ztratila ústavní stížnost své opodstatnění. Věcí se nyní bude znovu zabývat soud I. stupně, a je tedy třeba vycházet ze závěru, že zatím nejsou vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon stěžovateli přiznává (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ústavní stížnost proto byla podle § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona odmítnuta.

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 241/2000 · Ústavní soud České republiky: A., zastoupeného JUDr. J. M., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 16. 12. 1999, sp. zn. 2 T 125/99, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2000, sp. zn. 10 To 60/2000, Stěžovatel se svou ústavní stížností, z důvodů v ní rozvedených, domáhá zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů. Obě uvedená rozhodnutí, jak Ústavní soud zjistil z rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 7 Tz 198/2000, ze dne 20. 9. 2000, byla tímto rozhodnutím ke stížnosti pro porušení zákona, podané ministrem spravedlnosti, zrušena a Okresnímu soudu v Kutné Hoře bylo přikázáno, aby danou trestní věc stěžovatele v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Za uvedeného stavu, kdy obě ústavní stížností napadená rozhodnutí byla Nejvyšším soudem ČR zrušena, ztratila ústavní stížnost své opodstatnění. Věcí se nyní bude znovu zabývat soud I. stupně, a je tedy třeba vycházet ze závěru, že zatím nejsou vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon stěžovateli přiznává (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ústavní stížnost proto byla podle § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona odmítnuta.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

IV. ÚS 241/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti P. A., zastoupeného JUDr. J. M., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 16. 12. 1999, sp. zn. 2 T 125/99, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2000, sp. zn. 10 To 60/2000,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se svou ústavní stížností, z důvodů v ní rozvedených, domáhá zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů. Obě uvedená rozhodnutí, jak Ústavní soud zjistil z rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 7 Tz 198/2000, ze dne 20. 9. 2000, byla tímto rozhodnutím ke stížnosti pro porušení zákona, podané ministrem spravedlnosti, zrušena a Okresnímu soudu v Kutné Hoře bylo přikázáno, aby danou trestní věc stěžovatele v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Za uvedeného stavu, kdy obě ústavní stížností napadená rozhodnutí byla Nejvyšším soudem ČR zrušena, ztratila ústavní stížnost své opodstatnění. Věcí se nyní bude znovu zabývat soud I. stupně, a je tedy třeba vycházet ze závěru, že zatím nejsou vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon stěžovateli přiznává (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ústavní stížnost proto byla podle § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. listopadu 2000

JUDr.Eva Zarembová

soudce zpravodaj