III.ÚS 711/2000 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 711/2000

Ústavní soud rozhodl dne 25. ledna 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti M. F.,

zastoupené JUDr. V. V., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. září 2000, č. j. 22 Ca 458/99-22, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka, která se domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. září 2000, č. j. 22 Ca 458/99-22, odůvodňovala ústavní stížnost tím, že podle jejího přesvědčení byla porušena práva, vyplývající z čl. 11 odst. 1 a 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i z čl. 90 a 95 Ústavy ČR. Uvedla, že se soud ve svém rozhodování o uplatněném restitučním nároku opíral pouze o zákon č. 229/1991 Sb. a č. 243/1992 Sb., v platném znění, nevzal zřetel na tvrzení, že k nesprávnému postupu proti jejímu předchůdci došlo nesprávnou aplikací dekretu č. 12/1945 Sb., mělo být rozhodováno o výjimce ve smyslu § 1 odst. 3 tohoto dekretu, poněvadž ten se vůči ČSR neprovinil. Dále poukázala na okolnosti a dobu, kdy mělo dojít ke konfiskaci majetku K. L., který dne 19. srpna 1946 zemřel.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. září 2000 zásah do práv, jichž se stěžovatelka v ústavní stížnosti dovolává, shledán nebyl. Označený soud se ve svém rozhodnutí a vyčerpávajícím odůvodnění vypořádal se všemi námitkami, uplatněnými stěžovatelkou v návrhu na přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu, okresního pozemkového úřadu v Bruntále ze dne 31. srpna 1999, č. j. ROPÚ 5529/99-Tr, a proto lze na ně odkázat. Soud nepochybil při aplikaci zákona č. 243/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ani při hodnocení postavení navrhovatelek s ohledem na skutečnosti, zjištěné o jejich předchůdci, jehož německou národnost ani ony nezpochybňovaly.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 25. ledna 2001