III.ÚS 675/2000 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 675/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele JUDr. J. R., zastoupeného JUDr. M. J., advokátem, o ústavní stížnosti na postup řízení u Vrchního soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 6 A 110/99, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal rozhodnutí, jímž by Ústavní soud konstatoval, že řízení u Vrchního soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 6 A 110/99, dříve pod sp. zn.

5 A 91/96, trpí průtahy a že tento soud porušil základní práva stěžovatele, garantovaná čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhl, aby byl vydán nález, jímž by bylo soudu uloženo neprodleně dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, věc rozhodnout, dále navrhovateli přiznáno odškodnění za státem zaviněné průtahy, a to ve výši obvykle přiznávané Evropským soudem pro lidská práva v obdobných případech, jakož i přiznána náhrada nákladů řízení, vzniklých v řízení před Ústavním soudem, v částce 30.000 Kč.

Předseda senátu Vrchního soudu v Praze ve svém vyjádření ze dne 5. ledna 2001 navrhl odmítnutí ústavní stížnosti s poukazem na stávající délku řízení, kterou považuje za přiměřenou s ohledem na celkový počet věcí, o nichž má být rozhodnuto.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§ 72 odst. 1 písm. a), § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu návrhu a spisu Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 A 110/99 bylo zjištěno, že označenému soudu byl předložen dne 27. září 1999 opravný prostředek, směřující proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 30. srpna 1999, č. j. VS/1-1/3530/99, pokud jde o průtahy řízení, pak že stěžovatel, který je tvrdí, nepostupoval v souladu se zákonem č. 436/1991 Sb., tj. neuplatnil svá práva cestou stížnosti k orgánům státní správy, jak to lze podle ustanovení části šesté citovaného zákona.

Pro výše uvedené byl návrh ve smyslu § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Jako nepřípustný nutno označit i návrh, kterým se stěžovatel domáhá "přiznání odškodnění" či přezkoumání usnesení Ústavního soudu ve

sp. zn. II. ÚS 302/98

(§ 75 odst. 1, § 43 odst. 3 zák. o Ústavním soudu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2001