III.ÚS 643/2000 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele Zastupitelstvo obce B., zastoupeného starostou S. S., právně zastoupeného JUDr. J. B., advokátkou, směřujícího proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 6. 2000, sp.zn. 13 Co 187/2000, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 6. 12. 1999, sp.zn. 16 C 39/99, spojeného s návrhem na vydání předběžného opatření na odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku,
Legislator headnote
AI generatedIII.ÚS 643/2000 · Ústavní soud České republiky: Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny formální požadavky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, k projednávání návrhu a konstatoval, že podle § 72 odst. 1 písmeno a) citovaného zákona je ústavní stížnost oprávněna podat právnická nebo fyzická osoba podle čl. 87 odst. 1 písmeno d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Full text
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele Zastupitelstvo obce B., zastoupeného starostou S. S., právně zastoupeného JUDr. J. B., advokátkou, směřujícího proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 6. 2000, sp.zn. 13 Co 187/2000, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 6. 12. 1999, sp.zn. 16 C 39/99, spojeného s návrhem na vydání předběžného opatření na odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku,
t a k t o :
N á v r h s e od m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel podal dne 31. 10. 2000 návrh na zahájení řízení, který byl Ústavnímu soudu doručen o den později. Předmětný návrh směřoval proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 6. 2000, sp.zn. 13 Co 187/2000, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 6. 12. 1999, sp.zn. 16 C 39/99. Návrh byl spojen s návrhem na vydání předběžného opatření na odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku.
Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny formální požadavky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, k projednávání návrhu a konstatoval, že podle § 72 odst. 1 písmeno a) citovaného zákona je ústavní stížnost oprávněna podat právnická nebo fyzická osoba podle čl. 87 odst. 1 písmeno d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
V době podání návrhu upravoval postavení obcí zákon č. 367/1990 Sb., o obcích; podle § 4 odst. 1 tohoto zákona "obec jako právnická osoba vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající". Podle hlavy III., oddílu druhého citovaného zákona, je zastupitelstvo orgánem obce. Do jeho pravomoci patří pouze věci taxativně vyjmenované v ust. § 36 a 36a) citovaného zákona. Z uvedeného je zřejmé, že právnickou osobou ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. je obec, která jediná je nadána způsobilostí činit právní úkony (podávat návrhy) a vystupovat v řízení před Ústavním soudem. Jménem obce vystupuje starosta. Ústavní stížnost v souzeném případě podalo, jak je uvedeno v návrhu, zastupitelstvo, tedy orgán obce, jež není nadán způsobilostí k tomuto právnímu úkonu, není tudíž aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti.
Ústavní soud jen na okraj poznamenává, že výše uvedenou skutečnost respektovaly i obecné soudy v napadených rozhodnutích, neboť za účastníka řízení považovaly vždy obec B., nikoliv některý z jejich orgánů.
Na podaný návrh nelze aplikovat ust. § 72 odst. 1 písmeno b) zákona č. 182/1993 Sb., jak by mohlo vyplývat z podaného návrhu, neboť toto ustanovení se vztahuje pouze na případy, kdy stát nezákonným zásahem porušil zaručené právo územního samosprávného celku na samosprávu. Z petitu návrhu však vyplývá, že se o takovou věc nejedná.
Na základě výše uvedeného tedy Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle § 43 odst. 1 písmeno c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, odmítnout.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. listopadu 2000