III.ÚS 571/2000 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele Družstvo P., zastoupeného Mgr. L. V., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze, č.j. 7 Cmo 331/2000-40, ze dne 6. 6. 2000 ve spojení s usnesení Krajského obchodního soudu v Praze, č.j. 12 Cm 214/98-12, ze dne 12. 11. 1999,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel osobním podáním ze dne 27. 9. 2000 předložil Ústavnímu soudu návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"). Na výzvu Ústavního soudu doplnil navrhovatel svůj návrh podáním ze dne 24. 11. 2000, doručeným Ústavnímu soudu dne 27.11. 2000. Návrh směřoval proti usnesení Vrchního soudu v Praze, č.j. 7 Cmo 331/2000-40, ze dne 6. 6. 2000, jímž bylo potvrzeno usnesení Krajského obchodního soudu v Praze, č.j. 12 Cm 214/98-12, ze dne 12. 11. 1999, kterým Krajský obchodní soud vyslovil neplatnost usnesení členské schůze družstva ze dne 26. 3. 1998 o vyloučení členky z družstva. Napadenými usneseními obou soudů byla podle názoru navrhovatele porušena jeho základní práva zakotvená v čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ustavní stížnost nepřípustná, jestliže navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podle § 72 odst. 2 citovaného zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.

Ze spisu, sp. zn. 12 Cm 214/98, Krajského obchodního soudu v Praze zjistil Ústavní soud, že usnesení Vrchního soudu v Praze, č.j. 7 Cmo 331/2000-40, ze dne 6. 6. 2000, bylo doručováno cestou Krajského obchodního soudu JUDr. K. J., advokátovi, který byl původně právním zástupcem Družstva P. Tento právní zástupce však družstvu vypověděl plnou moc dne 22. 5. 2000 a o této skutečnosti informoval Vrchní soud v Praze přípisem ze dne 25. 5. 2000, doručeným Vrchnímu soudu dne 26. 5. 2000 (č.l. 33). Družstvo P. udělilo dne 6. 6. 2000 plnou moc novému právnímu zástupci, a to Mgr. L. V., advokátovi. Plná moc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze při ústním jednání dne 6. 6. 2000 a nový právní zástupce se také tohoto jednání na straně družstva zúčastnil. Z uvedeného plyne, že v době doručování zmíněného usnesení Vrchního soudu v Praze cestou Krajského obchodního soudu v Praze bylo Družstvo P. řádně zastoupeno advokátem Mgr. L. V. a nikoliv advokátem JUDr. K. J., kterému bylo uvedené rozhodnutí doručeno. Novému právnímu zástupci ani družstvu samotnému podle spisového materiálu nebylo předmětné usnesení doručeno.

Podle § 167 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") a § 159 odst. 1 o.s.ř. není vzhledem k výše uvedenému napadené rozhodnutí Vrchního soudu dosud v právní moci, a proto ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost proti takovému rozhodnutí nepřípustná.

Na základě výše uvedených závěrů nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je odvolání nepřípustné.

V Brně dne 28. prosince 2000